Velkokapacitní bateriová úložiště (BESS) jsou dnes pro instalační firmy velkou příležitostí – zároveň ale přinášejí typ technického rizika, který u klasických fotovoltaických projektů nebyl tak výrazný.
V českém připojovacím procesu se stále více prosazuje důraz na zkoušky ověření souladu s požadavky RfG, které probíhají v rámci přechodu z UPOS do UTP. Právě v této fázi se dnes některé projekty zpomalují.
Úložiště může být fyzicky dokončené, ale pokud neprojde procesem UPOS a následně UTP, nemůže vstoupit do trvalého, ale hlavně komerčního provozu.
Tento článek je určen instalačním firmám jako praktický přehled toho, co si pohlídat už při výběru technologie a jak nastavit projekt tak, aby přechod z UPOS do UTP proběhl co nejplynuleji.
U větších BESS projektů už připojení nestojí jen na montáži a měření na místě. Klíčovou roli hraje ověření souladu s RfG, které zahrnuje:
Tyto zkoušky probíhají jako součást přechodu z UPOS do UTP.
Pro simulační část je nezbytný matematický model zařízení, který reprezentuje dynamické chování měniče a řídicího systému. Model není samostatný požadavek – je technickým podkladem pro provedení simulačních zkoušek.
Z praxe vyplývá důležité poučení:
Pokud model při simulacích neprokáže správné reakce zařízení, je nutná jeho úprava výrobcem a opakování zkoušek.
U BESS projektů instalační firma fakticky dodává nejen hardware, ale i chování zařízení v síti. Část odpovědnosti za připravenost na zkoušky ověření souladu se proto přesouvá už do fáze výběru technologie.
Před objednávkou technologie je vhodné si nechat doložit:
Pokud instalační firma nese odpovědnost za commissioning nebo dotažení projektu do provozu, je vhodné smluvně řešit:
UPOS lze z pohledu instalační firmy chápat jako fázi technické přípravy projektu na následné zkoušky.
Dobře zvládnutý UPOS znamená zejména:
Čím kvalitnější je příprava v UPOS, tím hladší bývá průchod zkouškami při přechodu do UTP.
Simulace umožňují ověřit reakce zařízení na definované síťové události bez zásahu do reálné soustavy. Matematický model zde slouží jako technický nástroj pro testování chování technologie.
Instalační firma by měla hlídat zejména:
Po úspěšných simulacích následují praktické zkoušky na instalovaném zařízení, kde často rozhodují především:
UTP (uvedení do trvalého provozu) představuje formální dokončení připojovacího procesu zařízení. V této fázi je prokázán soulad technologie s požadavky připojovacích pravidel a síťového kodexu RfG.
UTP navazuje na fázi UPOS a zahrnuje vyhodnocení výsledků zkoušek ověření souladu s RfG (simulační i praktické). Pokud jsou všechny požadavky splněny a dokumentace je kompletní, zařízení přechází do standardního dlouhodobého komerčního provozu.
Pro instalační firmu je UTP potvrzením, že technologie byla správně navržena, instalována a otestována podle požadavků připojovacího procesu.
Aby instalační firmy nemusely dohánět „připojovací připravenost“ až na konci projektu, máme v portfoliu několik BESS platforem s ověřeným matematickým modelem:
Můžete se taky podívat na naše velké srovnání BESS technologií mezi sebou.
Zároveň zajišťujeme simulační i praktickou část zkoušek a nabízíme je jako službu – včetně technické součinnosti všech stran s cílem úspěšného přechodu zařízení do UTP.
Více o službě
SOLSOL je vaším spolehlivým partnerem v oblasti solární energetiky od roku 2012.
Všechny objednávky se řídí Všeobecnými obchodními podmínkami. Uvedené ceny jsou bez DPH. Copyright © 1996–2025, SOLSOL s.r.o.
Nastavení uživatelského souhlasuPo-Pá 8:00-16:30